Před válkou v tomto lokálním společenství bylo v provozu osm průmyslových komplexů, které dnes už neexistují a prakticky tu není žádný průmysl. Pro takovýto stav kromě válečných dějů, aktuální starosta Trnova pan Dragomir Gagović obviňuje i „kriminální privatizaci“. 

(Dragomir Gagović)

„Veškeré kapacity jsou celkově zničeny, i když ne jen ve válce ale také během kriminální privatizace“, řekl pan Gagović, a přidal že to jsou dodatečné důvody kvůli kterým je jeho obvod klasifikován jakožto výrazně nevyvinutý v Republice Srbské, jakož i „špatný stav v hospodářství, zmenšení území a malý počet obyvatel“. Ukazatelem špatného demografického obrazu je to, že jen dvě děti byly zapsané v tomto školním roce, a Trnovo s průměrným stářím 46,06 let je „nejstarší“ obvod v Srbské. Přeci jen, kromě výše uvedeného, by obvod Trnovo při přímé pomoci vyšších institucí státní správy, mohl podpořit vývoj průmyslu a starosta zdůrazňuje že „je tento rok spokojený s podporou Vlády RS když se jedná o kapitální projekty“. Uvádí kroky které obvod převzal za účelem orientace k mladým lidem, starosta zdůrazňuje že „obvod umožňuje všem aby se zabývali sportem a financuje veškerá sportovní sdružení a kluby, dává stipendia  studentům, umožňuje odpracování čekatelské stáže, a žákům středních škol platí přepravu“. 

Obvod Trnovo má velký hydropotencijál, a za účelem jeho využití  v Kijevě probíhá výstavba továrny na vodu ve které by mělo být zaměstnáno 15 pracujících, přičemž je největší a nejmodernější hydro energetický objekt „Bogatići-Nova“ začal s provozem v září tohoto roku.

Pozitivní strana obvodu Trnovo jsou mladí lidé kteří se snaží pomoci zlepšit stav, bojujíce se stávajícími problémy. Takovým kladným příkladem jsou pan Daniel Grujić, výkonný ředitel Občanského sdružení „Bonitas“ a pan Ognjen Vasić, ředitel Kulturního střediska „Trnovo“. Sdružení Bonitas se zabývá volontérskou humanitární prací, a základní problém se který se setkávají, kromě finančního aspektu, je nedostatek kancelářského prostoru a zařízení, a nezájem mladých lidí aby se zapojily a pomohli vývoj obce.

Kulturní středisko je „hlavním a jediným nositelem akcí na území obvodu Trnovo“, zdůrazňuje pan Vasić, a problémy se kterými se setkávají jsou jak říká malý počet obyvatelstva, devastovaná infrastruktura a nedostatek práce pro mladé lidi. 

Pohnout věci ku předu se rozhodl také pan Zdravko Vlaški, předválečný majitel malobchodu který se po válce, jak říká „kvůli nedostatku pracovních sil a pádu kupní moci obyvatelstva, rozhodl obchod uzavřít a věnovat se zemědělské výrobě“. Pan Vlaški pěstoval 25 kusů velkého dobytka, ale rozhodl se tento počet redukovat na jen 5 kusů. Jako důvod tohoto snížení, pan Vlaški zdůrazňuje „nedostatek podpory ze strany lokální samosprávy, ale i pád ceny mléka na trhu v BiH“. Vlaški považuje že i tak zvaná „politická příslušnost“ kterou i sám zažil, je jeden z velkých problémů se kterým se stýkají zemědělci v tomto obvodě.

(Zdravko Vlaški)

Kromě zemědělství, cestovní ruch je hospodářské odvětví které má velké potenciály na území obvodu Trnovo. S tímto souhlasí také starosta pan Gagović a podtrhuje, že je „Trnovo obvod s velkým turistickým potenciálem“, a že „jedna část hory Jahorina, Rajská dolina, řeky Željeznica a Kasindolska, čisté vodní prameny a Kazani umožňují a nabízí velkou šanci“.

Je jasné, že je Trnovo obvod jehož turistické, zemědělské a hydro potenciály jsou beze sporu, ale zdá se že pro jejich plné využití bez pochyby bude zapotřebí mnohem více.

Frontal